Nyní akce! Při nákupu získáte až 300,-kč dárek!

Velká a zubatá - 1. díl

Rádce

Velká a zubatá - 1. díl

Ulovit štiku, zvláště velkou, vyžaduje výbornou znalost konkrétních lokalit, hodně trpělivosti a notnou dávku štěstí. Ne, že by štiky v našich revírech byly nějak zvlášť vzácné, ale jsou díky rybářskému tlaku poměrně dobře vyškolené. Větší šanci k jejich častějšímu ulovení určitě skýtají četná slepá ramena v okolí řeky Labe, nebo například soukromé revíry.

 

Velká a zubatá - 1. díl

Pokud budete chtít lovit (a ulovit) štiku přímo v Labi, tak nezbývá, než si dopředu vytipovat konkrétní úseky. Štika jako stanovištní druh ryby vyžaduje úkryty, které jí současně slouží jako místa k číhání na kořist

Zvýšenou pozornost proto věnujte všemu, co narušuje monotónní plynutí vody – např. vracákům za vyvrácenými stromy a mostními pilíři, tišinám za kamennými hrázkami a lodními moly, přechodům z mělčiny na hloubku - zkrátka hledejte v toku každé zpomalení proudu.

Výborná naleziště štik bývají také v blízkosti kamenné regulace, u příbřežní či vodní vegetace, v okolí přítoků a v podjezí, kam se za potravou a zvýšeným obsahem kyslíku ve vodě stahují drobnější ryby. Ostatně i objevení míst s vyšší koncentrací menších ryb může být dobrou indicií pro následné objevení štik.

Na Labi, stejně jako jinde, platí, že když někde narazíte na okouny, tak štika číhá někde poblíž – dalo by se s trochou nadsázky říci, že se chová jako pes hlídající si své ovečky.

Přehnaně a zkresleně by se dalo napsat, že to měly dříve velké štiky podstatně jednodušší. Kvalitní dostupné vybavení, velký výběr vláčecích nástrah všeho druhu a obrovský tlak rybářů, z nich dělá opatrné královny revírů. Na druhou stranu je nutné přiznat, že štika, hlavně mladá a nezkušená, je hodně naivní a díky tomu, že dlouhodobě okupuje určité stanoviště, bývá ze všech našich dravců i nejsnadněji ulovitelná.

Zkuste například znovu chytit stejného candáta nebo bolena, který se vám před hodinou či před pár dny setřepal z háčku. Určitě nepochodíte. Zato u štiky je nové shledání s rybářem daleko pravděpodobnější. Už proto, že jen nerada mění své teritorium, a tak se na ní dá opakovaně chodit až do doby, než na nástrahu znovu zaútočí. Známé jsou i případy, kdy čerstvě setřepaná štika opětovně zabrala na jiný typ nástrahy, nebo dokonce byla v průběhu krátkého časového úseku ulovena několikrát.

To se u ostatních dravců opravdu nestane. Štika také patří, vedle okounů, mezi nejzvědavější ryby pod hladinou. Láká jí ruch kořisti. Není náhodou, že štika často hlídkuje u navnaděných míst určených kaprovitým rybám, kde útočí na staženou „rybí běl“.

Stejně tak se stává, že při lovu okounů na přívlač, jejich skvělé braní rázem utne štika, která se dostaví do míst reje. Nezřídka potom navíc „utne“ i rybářovu nástrahu určenou původně okounům. Naopak velká štika je protřelá protivnice. Jakékoli vyplašení utne rázem její choutky na lov. Dokáže potom být i dlouhé hodiny ve střehu a odmítá i nejlákavější kořist, která se pohybuje v jejím dosahu.

Zkušenou štiku mohou zradit už jen otřesy země při neopatrném přiblížení rybáře k vodě, nebo jeho stín, který dopadne na hladinu. Rovněž úprk hladinových rybek může dát štice avízo, že něco není v pořádku a ta se pak stáhne do vyčkávací pozice. Jen bezhlučné našlapování a krytí se na břehu její ostražitost obelstí.

Přihlášení / registrace